Jelikož se rád projedu a pokochám naší krásnou přírodou a na čem jiném než na čtyřkolce, setkávám se s nepochopitelnými reakcemi netolerantních lidí a lidí, kteří mají zkušenost s bezohlednou jízdou enduro jezdců, přináším tu takovou osvětu jak beztrestně jezdit co si můžem dovolit .
Převzato z www.gram.cz
Účelové komunikace
Jednám legálně, když jezdím mimo asfalt? Upraveno dne 27. 8. 2009 po analýze právníka.
Začneme zákonem, který musí umět odříkat každý ortodoxní ekokop a to, i když ho vzbudí o samé půlnoci. Je to Lesní zákon a ekokopařské organizace na něm jsou závislé, jako plod v matčině břiše na pupeční šňůře. Jde o zákon číslo 289/1995 Sb. , který v paragrafu 20 pod písmenem gé zakazuje v lese jezdit a stát s motorovými vozidly. Takže konec, šlus a basta fidli. Do lesa prostě nesmíte jezdit a pokud jste tam někdy vjeli, jste zločinci. A tím článek končí...
Tedy končil by, kdyby zákon byl jen takhle strohý. Jenže stejně jako Terminátor má vícero dílů, tak ani zákon o lesích neobsahuje pouze paragraf číslo dvacet. Prvně bude dobré vysvětlit pár pojmů. Takže co to vlastně les je? Nemá cenu tu vyjmenovávat obšírnou terminologii, tu najdete v paragrafu zákona o lesích pod paragrafem tři v úplném znění. Nás bude zajímat první odstavec mluvící o pozemcích, určených k plnění funkcí lesa a hlavně pod ní se skrývající písmeno bé:
zpevněné lesní cesty, drobné vodní plochy, ostatní plochy, pozemky nad horní hranicí dřevinné vegetace (hole), s výjimkou pozemků zastavěných a jejich příjezdních komunikací, a lesní pastviny a políčka pro zvěř, pokud nejsou součástí zemědělského půdního fondu1) a jestliže s lesem souvisejí nebo slouží lesnímu hospodářství (dále jen "jiné pozemky"). U těchto pozemků může orgán státní správy lesů nařídit označení jejich příslušnosti k pozemkům určeným k plnění funkcí lesa.
Tak, a je to definitivní. Do lesa se nesmí ani po cestě... Jenže samotná zpevněná komunikace je stavbou, lesní cesta vedoucí k silnici vede ke stavbě a tak by se dalo pokračovat. Ekokopové teď jistě chtějí napsat něco o slovíčkaření a účelovém výkladu zákona. Pro ně, ještě než přejdeme k zákonu o pozemních komunikacích, něco přidáme. Stát je moudrý hospodář, proto chce vědět, kolik čeho vlastně má. Nepočítá sice jako Trautenberk všechny zajíce v revíru, ale poprosil ÚHÚL o Národní inventarizace lesů.Tady se už o zpevněné lesní cestě procházející lesem mluví v kategorii neles, tedy pozemku, který není určen k plnění funkcí lesa. Zpevněná komunikace přetínající les je na tom úplně stejně jako kolejiště pro vlak nebo asfaltka pro auta. Absolutně žádný rozdíl.
Ale je čas přejít k slibovanému zákonu o zákonu o pozemních komunikacích č. 13/1997 Sb. Teoretici práva vědí, že mladší zákon má přednost před starším zákonem, je-li rozpor mezi zákony, vždy platí mladší úprava. Zde nás bude zajímat paragraf sedm, odstavec první: Účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Příslušný silniční správní úřad může na návrh vlastníka účelové komunikace a po projednání s příslušným orgánem Policie České republiky upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů tohoto vlastníka.
To znamená, že tyto cesty (jsou-li zpevněné), jsou účelovými komunikacemi a jsou přístupné všem, pokud na jejich vjezdu není umístěna značka zákazu vjezdu vydaná příslušným úřadem (rádoby značky vyrobené samo domo samozřejmě dopravní značkou nejsou). V naší republice je většina cest ve vlastnictví obcí, které je v zájmu zachování po roce 1989 vykoupily nebo směnily s novodobě vzniklými soukromými subjekty.
Dobrý den,
z ustanovení § 7 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích vyplývá, že komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodaření zemědělských a lesních pozemků je účelovou pozemní komunikací.
Polní a lesní cesty (sloužící k obhospodaření zemědělských a lesních pozemků) jsou tedy účelovými komunikacemi.
Příslušný silniční správní úřad může na návrh vlastníka účelové komunikace a po projednání s příslušným orgánem Policie české republiky upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci. Na lesní nebo polní cestu tedy vjet můžete, pokud na ni není omezen přístup.
S pozdravem
kpt. Mgr. Veronika Benediktová,Policejní prezidium ČR, Preventivně informační odbor
Strojnická 27, 170 89 Praha 7,telefon:
Čtyřkolkářovo či motorkářovo dvanáctero
Pár pravidel, nebo spíš doporučení. Většina nás čtyřkolkářů je bere jako samozřejmost a řídí se jimi při ježdění podvědomě, ale občas si je není na škodu připomenout.
1. Ctím majetek svůj a stejně tak ctím majetek druhého a chovám se k němu s pokorou. Nikdy nepojedu po zasetém poli, po mlází a pokud někoho uvidím ničit majetek druhého, učiním vše, co bude v mých silách, aby se takové činnosti dotyčná osoba zdržela.
2. Cesty nebudu považovat za závodní dráhu. Nikoho nebudu ohrožovat svojí rychlou jízdou.
3. Přírodní rezervace je pro mě TABU. Je to náš odkaz potomkům.
4. Nechovám se hrubě, nikoho neurážím a pokud někdo uráží mě nebo mě chce vyprovokovat, raději ustoupím nebo s takovým hulvátem budu jednat asertivně.
5. Pokud na cestě někoho míjím, zajedu ke kraji, zpomalím nebo úplně zastavím. Míjím-li rodinku s kočárkem, nebudu dítko budit hlukem své 4kolky a klidně vypnu motor. Ohleduplně se chovám i když míjím jezdce na koni, psa nebo jiné zvíře.
6. Neobtěžuji své okolí hlukem své 4kolky.
7. Mimo speciální trať nikdy nepoužiji otevřený výfukový systém.
8. Vím, že trať nebo okruh si nesmím vyjezdit v terénu sám a nikdy tak činit nebudu.
9. Jakémukoli střetu se vždy snažím vyhnout.
10. Vždy mám čitelnou registrační značku a nestydím se za ni.
11. Jakou míru respektu ode mě vyžadují ostatní, takovou míru respektu jsem schopen dát ostatním i já.
12. Tento čtyřkolkářův tucet budu šířit mezi laickou veřejnost, neboť je cestou k naplnění slov. Porozumění, touha a tolerance
Autor: |